Letos na jaře jste se s organizací Beleco zapojili do projektu „Adaptace na klimatickou změnu Broumovsko“, pro který budete zajišťovat adaptační strategie. Co to vůbec je a k čemu je taková strategie potřeba?
Adaptační strategie je dokument, který by měl na určitém území, třeba obce, regionu nebo klidně celého státu pojmenovat rizika, která hrozí v souvislosti se změnou klimatu – například ztrátu zdrojů vody, dlouhá sucha a následnou neúrodu, vedra a z toho plynoucí zdravotní rizika nebo naopak bleskové povodně – a odhadnout, jaké škody mohou napáchat. Hlavním účelem, proč se tyto strategie zpracovávají, je ale návrh a vyhodnocení vlivu opatření, která by se měla realizovat, aby se území – tedy krajina i zastavěné části obcí, a tím pádem i lidé, kteří tam žijí, stali vůči klimatické změně a jejím projevům odolnější – adaptovali se na ni. Dalším úkolem je stanovit kompetence státu a samospráv – co kdo má na starosti a za co odpovídá, když dojde k nějakému z těch projevů klimatické změny – třeba právě nečekané bleskové povodni.
Z čeho budou strategie vycházet?
Adaptační strategie se zpracovávají na základě schválených metodik a podkladem je řada dokumentů popisujících území a populaci, která na něm žije, vývoj klimatických ukazatelů a další. Ty vaše dvě broumovské strategie ale budou trochu výjimečné. Nechtěli jsme, aby vznikl další obecný dokument, který má jen neurčité závěry a návrhy a často končí tak, že se na úřadě založí do šuplíku a už s ním nikdo nepracuje. Naším cílem je zpracovat návrh konkrétních opatření, které pomohou vaší krajině se na změnu klimatu skutečně připravit. Návrhům předchází opravdu podrobný terénní průzkum, který probíhá už v těchto měsících. To není úplně běžné, ale nám to pomůže skutečně poznat rizika konkrétních lokalit a samozřejmě nás to navede i na konkrétní způsoby řešení. Mohu uvést příklad – v posledních týdnech sledujeme řadu lokálních, ale velmi silných bleskových povodní, které jsou způsobeny extrémní srážkou a umocněny neschopností krajiny se s ní vyrovnat – vodu zadržet, zasáknout, nechat rozlít tam, kde působí nejmenší škody. Bez důkladné znalosti lokality a třeba existence nebo jen možnosti vzniku eroze na konkrétním poli nad obcí nikdy dopředu neodhadnete, že právě tam musíte navrhovat taková opatření, která ochrání obec před zaplavením bahnem při přívalovém dešti. Proto je tak důležitá opravdu dobrá znalost terénu, a to je také důvodem, proč na podkladech – studiích proveditelnosti – spolupracujeme s místní organizací i veřejností, která lokality dobře zná.
A bude mít veřejnost možnost se k těmto strategiím vyjádřit?
Určitě. Veřejnost, zástupci obcí, ale i státní správy se budou moci seznámit s návrhy strategií, budeme nad nimi diskutovat a doufám, že společně tvořit výsledný materiál tak, aby vyhovoval především Vám občanům, protože je pro vás. V rámci projektu jsou naplánována i oficiální veřejná projednání. Počítáme s tím, že naše návrhy nemusí být konečné a o realizaci těch opatření – což je samozřejmě cíl, proč to všechno děláme, se bude rozhodovat po diskusi s veřejností, musí souhlasit vlastníci pozemků, hospodáři a samozřejmě obce. Naším úkolem bude návrhy obhájit, vysvětlit, proč je důležitá jejich realizace, ale konečné rozhodnutí bude na vás.
Bude moci tuto strategii nějak využít i sama veřejnost, občané dotčených obcí?
Ano, strategie budou veřejné a mohou se stát podkladem pro diskusi, ale také nástrojem a odborným podkladem veřejnosti k prosazování jejích potřeb a zájmů směrem k obci nebo státu.
Kdy budou strategie hotové?
Strategie musí být v souladu se smlouvou se Strategickou radou regionu Broumovsko hotové do poloviny příštího roku.
A jaké budou další navazující kroky?
Po odevzdání budou strategie formálně přijaté objednatelem, tedy Strategickou radou regionu Broumovsko, a měl by být stanoven a schválen harmonogram přípravy navržených opatření na realizaci a pak už by měla následovat projektová příprava vlastní realizace – ta pravděpodobně v několika fázích podle toho, jak budou jednotlivá opatření náročná na povolovací proces – něco půjde zrealizovat prakticky hned – třeba výsadby mimolesní zeleně, ale například revitalizace potoků budou jistě časově podstatně náročnější. Určitě budou také pokračovat diskuze nad případnými návrhy změn hospodaření na zemědělské půdě a jejich postupná realizace, doufáme, že do té doby bude jasnější a příznivější dotační podmínky pro zemědělce tak, aby pro ně změny v hospodaření směrem k zdravější a odolnější krajině nebyly ztrátové, ale aby k nim byli naopak motivováni.
Projekt Adaptace na klimatickou změnu Broumovsko I je financovaný z Fondů EHP a Norska 2014–2021. Projekt byl podán do výzvy „Oslo“ Státního fondu životního prostředí (SFŽP) z programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu.